Sunday, 23 January 2011

21. leden 2011 – Seznameni s lodnim doktorem a navsteva nemocnice


Nase lod ma asi 2100 pasazeru a asi 900 clenu posadky, coz uz jsem mozna zminila v mych predchozich zapiscich, co jsem vam ale jeste neprozradila je to, ze pouze asi jedna tretina asi 650 cestovatelu jede uplne celou cestu kolem sveta. Ti ostatni jedou treba jen z Anglie do San Francisca a pak se vraci letadle zpet do Anglie. Nebo treba cestuji ze San Franciska do Sydney, ci ze Sydney do Honkongu a nebo z Honkongu do Bombaje a nebo z Bombaje do Anglie. Podle mych internich zdroji nas v San Franciscu opousti asi 400 pasazeru a 450 nastupuje, coz znamena, ze nas bude na lodi ted o trochu vice a muzeme potkat zase nove zajimave lidicky.

Ve stredu 19. ledna den pred pristanim v Akapulku byla polovina pasazeru, co cestuji kolem celeho sveta pozvana na specialni obed, pozvani kapitanem Ianem Walterem a jeho posadkou. My jsme meli stul cislo 62 pro 6 osob hned u okna – nas normalni stul je 52 – takze jsme byli napjati s kym, ze se to tentokrat setkame. Stul 62 byl prostred pro sedm osob. 4 mista byla jiz obsazena dvema pary, ktery mohlo byt tak kolem 75 let. Za nedlouho jsme zjitili ze jeden par je z Nemecka a druhy z Belgie a vsichni meli 50 let vyroci od svatby! To jsme to chytli, ale nastesti se jednalo jen o jeden obed. Bavili se skoro celou dobu mezi sebou nemecky a stezovali si, jak vsechno je na lodi anglicke a jak jsou vsechny aktivity v anglictine, no nevim, co se divi, kdyz P&O je anglicka spolecnost, to si meli holenkove vybrat nejak Der Juvenghert, kdyz si chteli sprechtit po svojem. Nastesti sedme misto obsadil prijemny lodni doktor Johan Bernard puvodem z Jihoafricke Republiky, ktery atmosferu u stolu trochu rozptylil. Dali jsme se s nim doreci a zjistili, ze je na nasi lodi pouze stejne dlouho jako my, ale pro P&O pracuje jiz 10 let. Kdyz byl pred Vanocemi na lodi Oriana, tak dokonce zazil jeden predcasny porod – jednalo se o Filipinku, ktera tam pracovala a nikomu o tom nerekla - a to ani netusil, ze bude rodit dvojcata! To se pry ale stave jen jednou za zivot a navic to byl jeho prvni porod. Jelikoz jsme se o cast nemocnice velmi zajimali, tak nas Johan pozval na prohlidku lodni nemocnice.

Takze jsme nelenovali a hned den po Akapulku jsme nabidku prijali a prisli se podivat, jak to tam vypada a jak to chodi a co tam vlastne maji. Na prvni pohled to vypada jako u normalniho doktora. Na lodi pracuji dva doktori a ctyri sestry, maji rentgen, pristroje na rozbor krve, pristroje pro pripad infarktu, opticky pristroj na mereni zraku, vsechny mozne leky, 3 samostatne pokoje pro pripad, ze by nekdo musel zustat na luzku lezet, proste v nekterych ohledech mozna lepsi nez v kdejake nemocnici. Takze nam vsechno ukazal a vysvetlil, ucet nam nastesti nevystavil, byla to jen pratelska navsteva. Je dobre vedet, co na lodi mame pro pripad potreby, ale snad nebudeme jeho sluzby potrebovat. Marnici nam zatim neukazal a nemeli jsme ani odvahu se na to zeptat. Po pravde ale ani moc radeji nechci vedet, kde je. Zatim jsme zadnych “Kod Alfa” v lodnim rozhlase neslyseli, tak jsou vsichni zivi a zdravi! Sice pry byly asi dva infarkty, ale oba pacienti to prezili a jen museli byt vylozeni na Barbadosu. Tak nam prejte, at nam i vsem ostatnim zdravi moc preje a nemocnici navstevujeme jen za prateli! J

No comments:

Post a Comment