Friday, 21 January 2011

20. leden 2011 – Acapulco Mexico a zelvicky Jirka a Amalka!

Ve ctvrtek jsme opet dorazili na pevninu a tentokrat nase zastavka byla Acapulco, zname pro nataceni mnoha filmu a take diky krasnemu morskemu a hronatemu pobrezi. Mimo jine zde maji sve rezidence zname celebrity jako je Silvestr Stalone ( Jeho dum se mi podarilo natocit na kameru), Robert Redford, Elizabeth Taylor, Margaret Tacher nebo Enrique Iglesias. Nas do tohoto mesta mnoha tvari privital krasny oranzovy vychod slunce a hned po devate hodine jsme byli v pristavu, kde jsme se vydali autobusem na vyjizdku kolem mesta a vypustit nase zelvicky.Tedy ja rikam nase, ale ty nam meli byt prideleny teprve az na miste.

Ve vsech pristavech zatim vylodeni bylo vzdy velmi jednoduche, ani v jednou pristavu jsme nepotrebovali nikomu ukazovat pas, jen jsme se vydali na breh s nasi kartickou od pokoje, takze to velmi zjednodusuje vystup i nastup, ze jste usetreni radne pasove kontroly. Bohuzel tim clovek neziska zadne razitko do pasu, ale to zas neni takova tragedie. Horsi to bude v San Francisku, kde celou lod imigracni urednici radne potrapi a dokud kazdeho neuvidi z oka do oka, tak nikoho nepusti na breh, takze to bude tak 3 hodiny zdrzeni, jeste ze zustavame par dni dele, jinak bychom si toto jak rika pruvodce “vsech nejoblibenejsi mesto” ani radne neuzili! Ale zustanme jeste chvilku v Acapulcu 

Vypousteni zelvicek do sireho more se ukazalo jako velmi popularni vylet, protoze byl jiz nekolik dni pred pristanim zcela benadejne vyprodan a my jej nastesti objednali jeste nez jsme se na cestu vubec vydali. Autobus nas provezl celym mestem a meli jsme nekolik zastavem, abychom stihli stravit krajinu kolem nas. Acapulco je celkem kopcovite a na jeho pozadi se tyci Andy. Opravdu se nedivim, proc tu bylo zasazeno tolik scen z ruznych filmu, protoze skloubeni more a pisecnych plazi s horami na pozadi je opravdu moc hezke.

Kdyz jsme dorazili do Plazoveho klubu Elcanto Diamante Beach Club a na plaz, kde jsme meli vypouste zelvicky, privitali nas ovocnym drinkem a pak nam Monica a Juan – kteri jsou oba biologove – vysvetlili vse kolem techto zviratek, od toho jak sbiraji vejce, ktera by jinak z velke casti byla snedena ptaky, jak se zelvicky vyklubou a pak je musi poslat na cestu morem, vetsinou z 1000 zelvicek co poslou do sveta pouze asi 5 dosahne dospelosti! Maji dlouhou cestu, prvne musi uplavat asi 40 kilometru a pak nasednou na proud, ktery je odveze nekam do Atlantiku. Presne tak jak je to ve filmu Hledani Nema, takze jestli si tu uz nepamatujete, jak tam zelvy cestuji, tak na to mrknete . Behem sve dlouho cesty potkaji mnoho nepratel, tazke neni divu, ze mnoho z nich nestihne dospet. Po sedmi letech se pry vrati zpatky na plaz, kde poprve okusili more, nikdo nevi, jak to zpatky najdou, ale proste asi maji maly radar a ted je zase doveze zpet do jejich domoviny. Take teprve az jim je asi 3-4 roky tak lze rozpoznat jejich pohlavi, takze jim musite dat dve jmena, aby az dospeji, tak se nemuseli stydet pred svymi kamarady!

Chris a Ja jsem kazdy dostali jednu zelvicku a bylo to naprosto nepopsatelne drzet jemne mezi palce a ukazovackem toto male stvoreni! Vetsina z nich je asi 24-48 hodin stara, takze chapete, ze jsou to uplne malinka miminka! Musite je prvne chvilku jemne pomazlit, pak je nechat ucitit morsky vzduch, pak jim poseptate jejich jmeno - Chris mel Jirika ci Jirinku a moje se jmenovala Amalka nebo Amal  - a pak je postavite asi 3 metry od more a oni si sami musi najit cesticku. Je to uzasne, velmi dojemne a taky trochu smutne divat se jak se nemotorne potaceji smerem k more, ktere take muze byt jejich zkazou, ale to je jejich udel, takze jen musime doufat, ze se tem nasim capartum nic spatneho nestane. Jeste dlouho jsme je pozorovali jak si razi cesticku pres vlny. Maji v brisku zasobu jidla na sedm dni a pak se musi zacit starat o sebe sami. My jsme rekli Jirikovi a Amalce aby na sebe davali pozor a tak snad to dobre dopadne a my je v roce 2018 budeme moci prijet zkotrolovat. Pokud se nekdy vydate do Mexika, urcite se na toto misto musite podivat a s vasim zelvickama se potkat a pomoci je vypustit do prirody. Jsou totiz ohrozeny druh, tak potrebuji tu nejvetsi ochranu. Kdyz vyrostou, tak budou mit asi 1-1,5 metru a muzou se dozit asi az 90 let, takze vidite, ze to za to stoji.






Po ceste zpet jsme se nechali vyhodit ve meste abychom si mohli trochu uzit atmosferu a nadychat se mistni kultury. Brozdali jsme se po plazi, v mistnim baru ochutnali pravou mexickou coronu s celou limetkou, bylo nam na plazi nabidnuto vse od sperku, tricek, slunecnich bryli, hodinek, vodnich sportu a masazi, takze jsme museli slusne spanelsky odmitat “no gracias”. Take jsme se zastavili ve sportovkach a ja si konecne mohla koupit balon na basket, takze ten mame sveho pana “Wilsona” takze snad nikde neztroskotame ani ho nevyhodime omylem z lodi a budeme si s nim moci hrat!

Byl to opet skvely den, plnych novych a neopakovatelnych veci. Kdyz byl cas opustit Acapulco, sedeli jsem na nasem oblibenem miste u bazenu Aquarius a pozorovali, jak se krajina vzdaluje a pomalu ztraci a za zvuku pisni a zare slunce jsme se vydali nasi dalsi cestu a vzhuru novym dobrodruzstvim.

No comments:

Post a Comment