20. brezen 2011 – Suez, Egypt – Kahira, Egypt – Sakkara, Egypt – Port Said, Egypt

Jak uz jsem naznacila nas nedelni den zacal velmi z ostra a pekne brzy, kdyz nas budik zazvonil uz ve 3:20 rano. Prekvapive jsme byli celkem cili a netrvalo ani 30 minut a my uz byli na ceste do Palladia, kde jsme se opet meli ve 4 hodiny sejit. Arcadia tentokrat kotvila asi 2 kilometry od brehu mesta Suez, a proto jsme se museli nalodit do lodnich tederu, abychom dorazili na breh. Nas puvodni vylet, ktery jsme si objednali jeste pred Vanoci a obsahoval Kahiru, obed na Nilu a Pyramidy v Gize, byl pred par dny z bezpecnostnich duvodu zrusen a tak mnoho lidi se take rozhodlo dnes nikam nejet a radeji zustav pohodli a bezpeci nasi lodi. My jsme se rozhodli prijmout novy vylet, ktery stale mel v umyslu navstivit Pyramidy v Gize, ale i Sakkare a cetru Kahiry se tak nejak vyhnout. Celkem jen asi 250 lidi dnes melo namireno, tam kam my, takze dalsi skoro 1800 pasazeru se rozhodlo zustat na lodi. To znamenalo, ze jsme potrebovali jen dva lodni tendery, aby nas dostali na breh a pak jen 6 autobusu, co bylo v porovnani s 20 co jeli do udoli kralu, opravdu jen mala skupinka.

Na breh jsme dorazili pred 6. hodinou a nastoupili jsme do naseho autobusu cislo 6, ktery byl take tim poslednim. Opet jsme museli cestovat v konvoji, na zacatku a na konci bylo vzdy doprovodne vozidlo, a kazdy autobus mel krome ridice a pruvodce jeste chlapka v obleku, ktery pod sakem skryval ( ci mozna ani tak moc neskryval) celkem velkou zbran. Chtela jsem rict kulomet, protoze kdyby to musel pouzit, tak si predstavuji, ze by to asi znelo takto “tatatatatatatatatatatata”, ale jestli to byl ci nebyl kulomet, na to jsem se ho radeji neodvazila zeptat. Takze plne nalozeni a ozbrojeni jsme se vydali pres mesto Suez do Kahiry, ktera byla asi 2 hodiny vzdalena. Cesta byla celkem prijemna, vetsina nasich spolupasazeru si prinesla polstare, takze jsme vsichni tak trochu pospavali a take pozorovali krajinu kolem nas. Kdyz se Kahira zacala priblizovat, tak jsme vydeli nescetne mnozstvi novych 8-15 patrovych budov, ktere zde za poslednich na predmesti vyrostly. Vetsina z nich bez stavebniho povoleni a bez potrebne infrastruktury, dokonce nekter domy byly postaveny tak, ze mezi nimi ani nenechali misto na ulice. Ocima pozorovatele i z vykladu naseho pruvodce, to byl naprosto nekontrovatelny chaos a jednalo se predevsim o lidi, co prisli do Kahiry z vesnic, a presne jak zili v techto vesnicih, tak i prinesli tento zpusob zivota sem. Nas pruvodce jmenem Mohamed, ktery mel take vystudovanou Egyptologii, na toto moc pysny nebyl, ale snazil se nam vsechno vysvetlit, tak jak se ma, abychom mohli mit co nejlepsi prehled a usudek. V zadnem pripade by si nikdo z nas nedokazal predstavit moci v takovych to podminkach zit ci jinak existovat. Vsechno to opet prinaselo myslenky na to, jak dlouho jim opravdu bude trvat ten vyvoj, kterym jim tato revoluce mozna otevrela, protoze pri pohledu ve z okna to vypadalo, ze to bude mozna vice nez tech puvodne zminenych 50 let.

Po osme hodine jsme prijeli do nasi prvni destinace, coz byl hotel v Gize, kde jsme se meli nasnidat. Jak uz jsem mozna zminila, vsechny hotely zvolene prave pro tyto exkurze jsou velmi pekne hotely, proste asi museji poskytnout lidem ten nevyssi standard, aby pak nemeli zadny duvod si stezovat. Takze si tim trochu kryji zda a my jim to zase vsechno hezky zaplatime. Kazdopadne snidane v hotelu Le Merridien byla velmi prijemna a i samotny hotel byl hezky a pokud byste nekdy snad chteli v Kahire zustat pres noc, tak zde by to nemuselo byt spatne. Kdyz se vsichni dostatecne nasnidali, tak jsme po 9.hodine vyrazili smer pyramidy. Ty se uz honosne tycili a jak jsme si pamatovala z me prvni navstevy Kahiry, byly prekvapive blizko civilizace, co se stale nezmenilo, takze jsme u nich byli za necelych 10 minut. Mohamed nam rekl neco s historie a dal nam presne instrukce, jak se chovat k prodejcum, kteri na nas cekali hned pred autobusem a bylo jich tam skoro vice nez turistu. Podle toho co nam rekl, jak se mame chovat, zdalo by se to za normalnich okolnosti velmi neucitive, ale v pripade Egypta je to zcela nezbytna taktika. Takze kdyz jsme vysli ven z autobusu, byli jsme zcela pripraveni kohokoliv, kdo nas oslovi zcela ignorovat. Bohuzel zdvorile “Ne, dekuji” je pro ne zacatek konverzace, a slovo “Ne” nema vubec zadny vyznam ci ucinek. Takze opravdu zbavit se kohokoliv, kdo nam chtel cokoliv prodat stacilo jen par vterin ignorovat a pak vam skoro vsichni dali pokoj. Kdyz se nam podarilo velmi raznym krokem uprchnout od vsech prodavacu suvenyru, pohledu a vyjizdek na velbloudovi, tak jsme se konecne mohli zacit kochat temito vice nez 4600 let starymi stavbamy.

Prvne jsme si obesli nejvetsi a nejznamejsi Cheopsovu Pyramidu. Do vnitr jsme nemeli cas jit, ale pokud byste zde nekdy byli, tak se pro vstup dovnitr plati samostatne vstupne 100 L.E za osobu, coz je asi 10 liber, nebo-li 280 ceskych korun. Jinak vstupenka do celeho arealu pyramid vcetne navstevy Sfingy je 80 L.E., takze asi 250 korun, deti plati vsude polovicku. Druha Pyramida je Cheprenova ktery byl synem Cheopse a protoze ji postavil na vyssim bode, tak vypada vetsi, ale je to pouze opticky klam. Treti je Cheopsova vnuka, kery se jmenoval Mycerius a je nejmensi z techto tri, presto kdyz pred ni stojite, tak i pekne velika a mate respekt pred timto veledilem. Cheopsova pyramida je postavena z 2,5 milionu piskovcovych kvadru, kazdy vazi asi 2,5 tuny. Ctyri strany teto pyramidy temer presne miri ke 4 svetovym stranam, jak se jim to pred tak davnou dobou podarilo presne odhadnou zustava stale zahadnou otazkou. Drive pry dokonce bylo povoleno vystopit po kvadrech az na vrchom, to jiz ted neni mozne, ale i tak se po zadni casti muzete trochu do vrchu bez problemu projit. Kdyz zapomenete na vsechny rusive vlivy a presunete se o nekolik stoleti zpet, mozna muzete stat presne na tom samem miste, kde stali historicke postavy jako Alexandr Veliky, Julius Caesar, Konstantin, Saladin a nebo treba Napoleon. Chepren byl Syn Cheopse a jeho pyramida je o neco mensi, i kdyz vypada vetsi, protoze je postavena na vyssim kopci. Cast povrchu pyramidy zustal zachovan, take vypada ze ma takovou cukrovou polevu. Interier vsak neni tak rozsahly, jako pyramida Cheopsova. Nejmensi patrila Mycerinusovi a je i tak postavena z 200 tisic kvadru, i kdyz se na prvni pohled muze zdat celkem mala. Kdyz jsme si vsechno dobre prohledli, presunuli jsme se o kousek dale na vyvysenou plochu, kde jsme mohli mit vsechny 3 pyramidy jako na dlani a pekne se vesli na jednu fotku. Nase posledni zastavka zde byla u Sfingy, telo lvice a tvar faraona, ktera je nejvetsi sochou na svete vytesana z jednoho kusu kamena.Az do te doby nez ji videl Napoleon a jeho vojaci ji vyhrabali z pisku, byla temer cela zasypana. Dnes ji vsak muzete videt celou a verte mi, vypada opravdu obrovsky! Snazili jsme se udelat fotku, aby to vypadalo, jak kdyz ji chceme dat polibek, ale nejak se nam to nepodarilo. I zde jsme se museli vyhybat mnoha prodavacum, a opet se je snazit temer prehlizet, par lidi se tohoto nedrzelo, a byli nasledovani do autobusu a tak dlouho udolavani, az si od nich neco koupili. Kdyz jsme se v autobuse vsichni v poradku kolem 11:30 sesli, cekal nas asi 40 minutovy prejezd na druhou stranu Kahiry, do Sakkary.

Zde jsme neco popoledni zaparkovali a meli skoro dve hodiny pro objevovani techto nejstarsi pyramid, tou nejznamejsi je Dzoserova poschodova pyramida, ktera byla postavena jeste davno pred Pyramidamy v Gize. Krome teto je tu jeste nekolik mensich pyramid, ktere se bohuzel nezachovali uplne neznicene. Dzoserova Pyramida byla zrovna trochu v rekonstrukci, asi si uvedomili, ze pokud s ni neco nezacnou delat, tak se jim to uplne rozpadne. Dale zde bylo i nekolik mensich hrobek, ktere predevsim patrili soudcum a vazeny osobam, ktere byly blizko faraonovi, byla to pro ne pocta mit jejich hrobku v blizkosti faraona. Kdyz jsme odtud pred 14.hodinou odjizdeli, tak jsme byli opet plni dojmu a historie. Cestou zpet do Gizy jsme prijeli kolem nekolika kobercovych skol. Bylo nam vysvetleno, ze sem chodi deti jako soucast jejich vyucovani, aby se naucili plest koberce. Dale jsme projizdeli kolem ruznych casti, a bohuzel vetsine kolem cesty dominovala velka hromada odpadku a odlehly kanal Nilu byl take nechutne znecisten. Bylo nam vysvetleno, ze se jedna o chudci casti, kde odvoz odpadku je jen 1x za den, v porovnani s ostatnimi casty, kde ho pry “popelari” vyvazi 3x-4x za den!! Nevim sice, jak to byla moc pravda, ale nej tak nam blesklo hlavou, jak by to tam asi vypadalo, kdyby popelari jak u nas jezdili jen 1x za 14 dni!

Cesta okrajovou casti Kahiry byla vsak celkem zajimava, obzvlast, kdyz jsme se dostali do dopravni zacpy, bylo se opravdu na co divat. Kdyz jsme pak kolem pul treti dorazili do dalsiho hotelu, kde nas cekal obed, uz jsme opravdu meli po narocnem dopoledni celkem hlad. Za hotelem se tycili opet pyramidy, takze jsme jeste stihli udelat nekolik fotek a kolem pul ctvrte byl cas se presunout do institutu papyrusu, kde nam bylo strucne ukazano, jak se takovy papyrus vyrabi a pak nam byly vyrobky zde vystavene nabizeny. Stihla jsem jen udelat nekolik zaberu na kameru a pak se mi vybila druha baterka, takze neco malo mozna nekdy uvidite. Papyrusy vsak byli celkem predrazene a v porovnani s tim, co jsme mohli koupit v Karnaku, toto bylo 20x tolik a pak my jsme zase tak o papyrus nestali, takze jsme se rychle presunuli do 2. patra, kde se nachazel mistni bazar. Jelikoz jsme vedeli, ze budeme mit na lodi takovy karnevalovy vecer, Chris i ja jsme si chteli koupit Egyptskou galabaju a v obchode se nam obou cosi zalibilo, takze pak uz byl jen cas smlouvam a nakonec jsme kazdou usmlouvali na 150 L.E., coz je asi 400 korun, obe byly vyrobeny s egyptske bavlny a obzvlast ta Chrisova byla moc pekna, takze jsme byli radi, ze se nam podarilo tak dobre nakoupit. Meli jsme tu jen velmi malo casu, protoze jsme v 16:15 uz museli odjizdet a cekali nas 3 hodiny cesty do pristavu Port Said, kde na nas mela cekat nase lod. Za Branamy Kahiry jsme se opet museli seskupit vsechny autobusy do konvoje a jet spolecne, cestou jsme zastavili a hned vedle nas stal tank s vojaky, kteri byli na ulicich, aby pry chranili civilisty. Policiste v lednu temer vsichni rezignovali, protoze jim jiz nikdo nechtel davat uplatky, takze armada prevzala jejich roli. Byl to celkem zvlastni pocit stat jen par metru od hlavne tanku, ale nebyla tu zadna znamka toho, ze by se nekde strilelo ci bojovalo.

Kdyz jsme po 19. hodine vjeli do Port Said, na ulicich bylo zivo a vsechny obchody byly otevrene. Lide nam z ulic mavali snad jeste vice nez predtim a my jsme si rikali, skoda ze se tu na chvili take nezastavime. Port Said lezi na konci (ci zacatku) Suezkeho pruplavu, ktery Arcadia zatim co my jsme byli v Karhire projela. Suezsky pruplav byl staven 10 let a otevren roku 1869, o jeho vystavbu se zaslouzil Ferdinand De Lesseps a ten dostal povoleni od Pashi Saida ho provozovat po dobu 99 let. Jeho stavba prisla tehdy na 57 milionu liber, coz je o neco levnejsi nez stavba Panamskeho pruplavu, ktery stal celych 75 milionu liber. Behem sve historie byl nekolikrat z ruznych politickych duvodu uzavren, take rozsiren a vyhlouben. Dnes je kanal asi 220 kilometru dlouhy a lodim trva zhruba 12-15 hodin ho cely projet, hlavne protoze ze povolena rychlost je zde pouze 15-18 km za hodinu. Suez je stale hlavnim zdrojem prijmu pro Egypt a rocne vydelava az 3,5 miliardy dolaru. Tyto penize pry byli vzdy presunuty do takzvaneho “Prezidentova fondu”, takze normalni obyvatele z tohoto vlastne nic nemeli. Podle naseho pruvodce Mohameda ted vsichni doufaji, ze konecne penize budou pouzity, tak, kde je to treba a my doufame take. Nevime presne kolik stal nasi lod pruplav, ale urcite to nebylo mene nez 300 tisic dolaru!! Kdyz jsme se pak pred osmou hodinou zacali nalodovat, tak jsme i v cekani na nastup opet byli obklopeni prodejci, kteri zde meli stanky a cekali na nas temer cely den. Jelikoz Arcadia pouze pristala asi kolem pul sedme, nikdo nemel povoleno jit na breh, coz bylo celkem smutne, ze tu na ne cely den cekali a nakonec nikdo ani nic nemohl koupit. Hned jak jsme se nalodili, tak jsme pred devatou hodinou vyrazili na cestu dale. Byl to zvlastni pocit, protoze jsme najednou byli ve Stredozemnim mori a pocit takovy, ze jsme skoro doma.

Zazitku z predchozich 3 dnu bylo mnoho a take jsme byli trochu unaveni, takze jsme se rozhodli to vsechno vstrebat a trochu si odpocinout. Myslim, ze Egypt at jiz je jaky chce, urcite stoji za navstevu. Pokud chcete pruzracne more, stale pocasi a dobrou kuchyni, tak Sharm El Sheikh urcite stoji za zvazeni, nas pruvodce Mohamed mi rekl, ze podle neho je Hurgada jeste lepsi nez Sharm a je tam pry lepsi more. Nekdo zase zminil, ze by rad jel na lodi na Nilu, kde nabizi 3-7 denni pobyty na lodich. Ja bych se zase rada projela na velbloudovi ci po pousti na motorovych ctyrkolkach. Ochutnavka pro vetsinu to byla urcite prijemna a pro mne navrat sem zpet nemel chybu. Musim rict, ze jsme opravdu meli stesti, ze jsme zde mohli zastavit, protoze se k nam doneslo, ze asi o den ci dva pozdeji co jsme my byli v Kahire, tak vybuchla nejaka bomba, kdyby se toto stalo pred nasi navstevou, tak by nase zastavka byla zcela jiste zrusena. Takze jeste jednou rikam, ze to stalo za to a ze jsme radi, ze jsme mohli byt u toho, kdy se snad zacala psat nova historie konecne snad svobodneho Egypta, a pry je to mozna i zacatek zmen pro cely Blizky Vychod, tak jen doufejme, ze ty zmeny budou co nejmirumilovnejsi a ze budou mit ten spravy efekt a dopad na vsechny lide, ktere v teto casti sveta ziji. A my turiste a navstevnici, co se radi jezdi se sem bez obav a strachu budeme moci kdykoliv navracet zpet.