Sunday, 27 February 2011

25.- 26. unora 2011 – Hong Kong, spravni uzemi Hong Kong, China

25. unora 2011 – den 1 – Velky Okruh Hong Kongem - Nocni Trh - Mistni Speciality

Co si predstavite pod tim, kdyz nekdo rekne, ze byl v Hong Kongu? Je to neco velmi vzdaleneho a exotickeho? Mnoho barevnych svetel a vysokych budov? Samostatne uzemi pod spravou Ciny? Kosmopolitni mesto plne bank a davu lidi? Trhy a markety plne veci ktere chcete a take tech co vubec nepotrebujete? Levna elektronika ci falesne Rolexky, ktere od tech pravych vypadaji zcela k nerozeznani? Hmmm, tak mate skoro pravdu, Hong Kong je tak vsechno dohromady a jeste mnohem vice, je tezke ho popsat jednou vetou ci jednim odstavcem. Jak se tak nekdy rika: To si musite zazit!! K tomu co jsme napsala z otaznikem jen pridejte oznamovaci vetu a pak jeste dodam toto: Hong Kong ma 7.5 milionu obyvatel, tedy skoro stejny pocet obyvatel jako nase republika, asi jen o 2.5 milionu mene. Krome modernich vysokych budov tam najdete take ruzne historicke budovy vcetne budhistickych chramu, dale pak zelene parky, zelene pahorky a subtropicke lesy a bile piscite plaze s pruznacnou modrou vodou, moderni ulice plne znacnovych obchodu a o blok dale pak hned zase typicke uzke ulicky s trhy, ktere se linou stanek za stankem a u kazdeho najdete neco trochu jineho a vetsinou je to neco, co by se vam zrovna mohlo hodit.

V Hong Kongu je velmi snadne vyuzit mistni autobusy, dvoupatrove tramvaje a pak take vodni taxiky, ktere vas zavezou temer kamkoliv. Je to mesto, nebo-li vlastne stat, kde muzete koupit temer cokoliv, potkat kohokoliv a vetsina mistnich lidi je velmi pratelska a ochotna pomoci, i kdyz treba zrovna nevladnou zcela dobre anglickym jazykem. Dokonce tu maji i svuj Disneyland, takze nemusi do Parize ani na Floridu a nemusi je mrzet, pokud je tam nepusti. Hong Kong byl od 1. cervence 1898 “pronajat” ci prenechan na 99 let Velke Britanii a tedy byl samostany ale pod britskou spravou , 1. cervence 1997 byl pak navracen Cine, ktere pry slibila zachovat vsechny prava, ktere zde po 99 let platila. Hong Kong je velmi hrdy na svou nezavislost, i kdyz z toho co jsme slyseli mame trochu pocit, ze nejaka kontrola ze strany Ciny jiste byt musi, ale na druhou stranu, je to uzemi, kde jsou nizke dane a bohate banky, takze mozna je duvod, proc si politicke spicky tuto malinkou cast tak hyckaji a ponechali ji samostatny status.

Hongkongsti lide pry strazi sve hranice velmi tvrde, protoze uz tak je tam velmi tesno, takze kazdy novy imigrant z Ciny s sebou muze prinest pripadne problemy a opravdu neni moc kam se rozrustat, uz i tak kdybyste porovnali mistni panelaky, tak se ty nase 15 patrove, muzou jit zahrabat. Myslim, ze tak 40-50 pater je takovy standard. Pro vetsinu lidi i koupe bytu je celkem nakladna zalezitost a koupit dum si opravdu mohou dovolit jen velmi bohati lide. Prumerny dvouloznicovy byt, po prepoctu na koruny zacina nekde na 4 milionech korun. Od 11. kvetna 2011 je vyzadovana minimalni hodinova mzda 28 HKD (Hong Kongsky Dolar) coz je momentalne 2.25 libry a zhruba 64 korun na hodinu. Jiste jsou lide, co si vydelaji i mnohem vice, ale zase na druhou stranu mnoho zamestnavatelu tuto hranici nedorzuje a take jsme treba videli na autobusove zastavce plakat: “ Zamestnavateli, plat svym zamestnancum vcas a dodrzuj minimalni mzdu!” “ Za nedodrzeni pokute 35.000 HKD”, takze je to asi opravdu mistni problem a to prevazne v oblasti vyroby, kde se cenu pracovni sily snazi stlacit na minimum, aby dokazali konkurovat levnymi vyrobky.

Pro nas tu nas prvni den zacal hned v patek rano po 8.hodine, 25. unora, kdy jsme meli zarezervovany vylet “Velky Okruh Hong Kongem”. Chteli jsme ten den vyuzit teto exkurze a pak mit moznost vratit se tak, kde se nam bude libit. Arcadia dnes kotvila asi 10km od brehu v tak zvanem “Junk Bay” a proto jsme si myseli, ze prvne se budeme muset na breh dostat opet pomoci tendru. Vse bylo jinak a nase vyletni lod tak zvana “Junk Boat” pro nas prijela primo k nasi Arcadii, takze jsme pres takove male zelene molo nastoupili primo primo na nas Junk, ktery nas vzal na plavbu mezi Hong Kong Island – coz je jizni strana a samostatny ostrov - a Kowloon – ktery je na severni casti a je spojeny dale s uzemim nazvanem Nova Teritoria – Stale soucast Hong Kongu – a pak uz navazeje Cina. Pro uplnou predstavu, z jihu na sever je delka celeho Hong Kongu vcetne vsech ostrovu, ostruvku i pevniny asi 40-45 kilometru a ze zapadu na vychod asi take tak podobne. Takze je to asi stejne velkem uzemi jako mezi Nachodem a Hradcem Kralove, jen si mezi tim jeste predstavete ruzne velka jezera a jezirka J. Samotne hlavni mesto Hong Kongu, coz je Hong Kong, je asi tak velky jako Praha mozna spis Brno, opravdu o moc vetsi nebude, urcite nekolikrat mensi nez Londyn, a muzete ho celkem lehce prochodit jen pesky ci pouzit autobusy. Po asi hodinove malebne vyletni vyjizdce na teto lodi, kdy jsme se mohli kochot pobrezim na obou stranach a pozorovat zmet a ruznorodost budov i ostatnich plavidel kolem nas, jsme pristali v lodnim terminalu v Pristavu Victoria ( Victoria Harbour). Nase skupinka asi 30 lidi mela zlutou nalepku s cislem 5 a tedy jsme nyni zamirili do autobusu cislo 5. Nas mistni pruvodce, ktery se jmenoval Stanley a do Hong Kongu prisel s rodici s Ciny kdyz mu byly 2 roky v roce 1950, uz od zacatku vypadal, ze bude clovek na svem mistne. Velmi vystizne nas informoval o tom, co nas ten den ceka a jak to bude probihat a mluvil vzdy k veci a byl to konecne jeden z pruvodcu, ktery nas jen neterorizoval naprosto podivnymi informacemi, jako to napriklad predvedla nemecka panicka kdyz jsme byli na nasi posledni zastavce v Australii.

Stanley nam oznamil, ze nase prvni zastavka povede do jeho oblibeneho mista, ktere se jmenuje Stanley market a nachazi se na samem jihu Hong Kong islandu ve vesnicce Stanley. Trochu jsme se tomu podivili a v koutku duse pomysleli, ze snad to nebude trh, ktery ma Stanleyho rodinka na dvorku, ale to uz jsme z okna mohli pozorovat rozmanite budovy a pak jsme najednou prejeli pres kopec a budovy zmizeli a my jsme videli zelene kopecky a modre more, projeli jsme kolem jedineho golfoveho hriste - stat se celenem stoji 10 milionu HKD a cekaci listina je asi 5 let – a pak dale kolem Ocean Park, kde je jedno z nejvetsich akvarii v Asii a take tam ziji Pandy. Dale jsme projeli kolem dvou zcela uzasnych plazi: Deep Water Bay a Repulse Bay ( kteremu pry take rikaji Excuse me Bay), obe plaze asi tak 50 metru od brehu maji spustne ocelove site a to pry proto, aby pripadne zabranili zralokum dostat se az ke brehum. Trochu strasidelne to teda priznam, ale na druhou stranu aspon se tam clovek muze citit bezpecne, i kdyz by mne tedy nenapadlo, ze do tech zalivu by zraloci vubec mohli chtit zavitat. Asi po 40 minutach jizdy a totalnim kochani se okolim jsme pristali na autobusovem nadrazi ve Stanley ( zapomnela jsem jeste zminit, ze ve Stanley je take Stanley Plaz J ). Zde nam nas pruvodce Stanley rekl, ze mame presne hodinu na to, abychom se podivali po mistnim trhu, ktery tedy opravdu nevlastnila jeho rodina, a my jsme nevahali a pustili jsme se do objevovani. Byla to celkem nova zkusenost a mohli jsme tam najit spoustu hezky veci, od suvenyru, fotaku, hodinek, povleceni, obrazu, pres boty, kabelky vsech druhu a typy, ruzne druhy obleceni vetsina znackoveho, ktere byla jako druha jakost a neprosla testem a mozna i nejake padelky, ale na tom opravdu nesejde. Vsechno jsme si prosli, Chris si konecne nasel svuj vysneny anorak, ale byl to nakonec Trepass, ktery mimo jine vyrabi velmi drahe lyzarske obleceni, jeho bunda byla 100 HKD coz je si 8 liber takze asi 230 ceskych korun, a v techto cenach se pohybovalo skoro vsechno. Tricka od 50-100 HKD, boty trochu vice asi 100-300 HKD, Kabelky od 100-400HKD a tak podobne. Mozna podobne ceny jako v Cechach na vietnamske trznici, ale kvalita i vyber o nekolik trid vyse. A vsude se dalo docela dobre smlouvat, takze celkem to byla dobra zabava. Celkem tam mohlo byt pres 100 samostatnych stanku, takze hodina opravdu nebyla moc casu. Ja jsem koupila jen jedny nausnice a pro Vikcu Hongongke saticky – made in Hong Kong huraaa. Rekli jsme si, ze se tam jeste musime vratit, pokud se nam to podari druhy den. Kdyz jsme se vratili do autobusu a Stanley nas vsechny prepocital a rekl, aby ten jeden clovek co chybi se ihned prihlasil, tak jsme si zase vydali stejnou cestou zpatky ale opet bylo co objevovat. Upozornil nas na jeden asi 15-ti patrovy dum, kde vsichni obyvatele susili sve pradlo v oknech – maloktere byty maji balkony, byl to celkem zajimavy pohled. Pry tak pomahaji od globalniho oteplovani, protoze tim svym pradlem ochlazuji atmosferu J!

Nase dalsi zastavka byla v pristavu, kde se nase skupinka rozdelili do 3 lodek, kterym se rika Sampan Boat –Sampanska lodka – a ktere mistni lide vyuzivaji jako taxiky, aby se dostali do ruznych casti meste. My jsme byli na lodce s Trevorem a Jean (oni take meli zarezervovany tento vylet jako my) a take se Suzie a Ianem ( ty jsme predtim potkali na nekolika nasich vyletech ale hlavne v Baru u Bose Tisy na Pago Pago) a dalsi 2 pary ktere jsme neznali jmenem. Nasi lodku ridila takove postarsi pani, myslim, ze ji bylo tak pres 75 a umela jen cinsky, takze jen vydavala takove divne zvuky, ale vsichni jsme pochopili, ze na kazde strane muze sedet jen 5 lidi, abychom Sampan dobre vyvazili. Provezla nas kolem lodi, lodek, modernich jacht, plovouci cinske restaurace a opet jsme mohli pozorovat rozmanite pobrezi. Asi po pul hodine teto jizdy jsme byli zpet u brehu, kazdy jsme dali pani do jejich plastove nadobky disko a sli jsme se potkat zpet se Stanleym, abychom zjistili co pro nas ma dale pripraveneho. Bylo kolem jedne hodiny, takze pry byl cas na obed. Ten se podaval v Marina Jacht Clubu, coz byl asi i hotel a misto obedu na drevenych lavickach nekde venku, jak jsem si to predstavovala ja, tak jsme jedli ve 2. patre v mistnosti, ktera se spise hodila pro svatebni hostinu, nez pro turisty v kratasech, dzinach a trikach. Obrazky z naseho obeda jste uz videli, protoze jsem hned vyuzila volneho Internetu, coz byla jedinecna moznost hned dat par obrazku na blog. Obed byl opravdu vyborny a je to bajecny napad udelat takovy kruhovy podnos, ktery muzete otacet a vse tam na talirich naservirovat a pak se vsech 10 hostu u stolu muze delit o vsechny dobroty jen otocenim.

Po obede jsme se vsichni citili tak, ze se musime nekde natahnout a na 2 hodinky si zdrimnout, ale na tohle vubec nebyl cas. Nase dalsi zastavka byla ve vyrobne sperku, kde nam v 10-ti minutach popsali, jak co vyrabeji. Te pani co mluvila k nam jsme teda moc nerozumneli, protoze mluvila spise cinsky nez anglicky, ale to nevadilo. Meli jsme se podivat do vyrobny, jak tedy ty sperky delaji, ale asi jsme meli smulu, protoze vsichni pracovnici zrovna v zakulisi bastili sve obedy, takze jsme je v akci opravdu moc nevideli. Po te co jsme prosli vyrobnou se otevreli dvere do vystavni casti, coz byl hlavni duvod, proc nas tam zavlekli. Vsude byli skrine a regaly plne ruznuch sperku a drahych kamenu vsech druhy, barev a velikosti a za pultiky stali holky s kalkulckama, aby vam hned mohli prepocitat kolik co stoji na vase penize a neco vam vyhodne prodat. Tak jsme si to prosli, ockem mrkli na jejich mistni diamanty a rubiny, ktere opravdu byli moc pekne a cena je jiste vyhodnejsi nez v Evrope, ale zadny kamen za 100 HKD nam prodat zrovna nechteli, spis tak za 10.000, takze jsme se svorne s Chrisem i s Trevorem a Jean rozhodli, ze tohle trziste teda neni pro nas a pomalu ale jiste jsme se vytratili smer autobus. Kdyz se vsichni nabazili vsech sperku a obavam se, ze asi jen jeden clovek z tech nasich 30 si neco koupil, byli jsme pripraveni na nasi dalsi zastavku. Prvne nas musel autobus vyvezt do vysky asi 552 metru nad morem, kde je vrcholek zvany Peak Tower – take nejvyssi bod Hong Kongu - prevyseni je zruba 500 metru. Tam jsme meli opravdu krasny vyhled na cele mesto a okoli, takze jsme meli cas se podivat, udelat par fotek a take nakouknout do mistnich obchodu, ktere ale ani zdaleka nemeli to same kouzlo jako ty ze Stanley Marketu! Jednu dobrou vec jsme si tam ale preci jen koupila a to Flexi Mapu Hong Kongu, ktera byla zcela nepostradatelnym pomocnikem po cely zbytek nasi navstevy. Asi kolem 16. hodiny jsme od Stanleyho dostali listky na Tramvaj, ktera prvne pripominala zubatku na Petrin, ale pak byla malicko vice strmejsi, no vlastne docela hodne strma, ze opravdu musela jet jen velmi pomalinku, aby si nekdo nevykloubil krk, sedeli jsme totiz jeste navic vsichni pozpatku. Byl to zase dalsi uplne jiny zazitek a kdyz jsme prijeli dolu, byla tam obrovska fronta na cestu nahoru, takze jsme byli celkem radi, ze jsme se celkem bez problemu dostali dolu. Tato tramvaj je jednou z nejvetsich atrakci v Hong Kongu, takze si dovedete predstavit, ze je celkem popularni, jednosmerna jizdenka je 5 HKD, coz je asi 11.50 ceskych korun, takze pro srovnani o trochu mene nez jizdenka na Petrin, ta je dnes kolem 26 korun.

Kdyz jsme dole nastoupili do autobusu, citili jsme se, ze ten nabity den, nam dava celkem zabrat, ale nezapomneli jsme se kazdou minutu kochat. Stanley nam rekl, ze nas jeste nechce zavezt zpet do pristavu, protoze jsme na tom s casem velmi dobre a ze nas vezme jeste na jedno misto, ale ze o tom nesmime nikomu rict, protoze to neni v planu cesty a ostatni by si mohli stezovat, ze tam nebyli. Tak jsme mu vsichni svorne slibili, ze to nikomu nerekneme a on nas vzal k Hong Kongskemu vystavnimu centru, kde je pamatnik – Zlaty tulipan – ktery zde byl umisten v roce 1997 a symbolizuje znovuspojeni Hong Kongu s Cinou a take zarucuje Hong Kongu svobodu a samostatnost, takze jiste pochopite, ze to ma pro mistni obyvatele velky vyznam a je to take popularni zastavka pro cinske turisky. Zde jsme meli hezky vyhled na druhou stranu Vicroria Harbour na cast ktera jak uz jsme zminila se jmenuje Kowloon. Takze jsme si vyfotili tulipan a take protejsi stranu a divali se, jak se vsichni mistni foti s tim tulipanem. Dokonce tam bylo asi 6 stanku, ktere pouze meli fotografove, kteri vas vyfotili a hned na tiskarne vam udelali fotku, abyste mohli odjet domu ze suvenyrem. Nas tedy nikdo moc neotravoval, protoze asi vedeli, ze Evropani opravdu nemuseji mit fotky z Tulipanem, kdyz si muzou zajet do Holandska. Pak uz byl cas vydat se zpet do pristavu – Government Piers – kde nase dnesni exkurze mela skoncit a my mohli nasednout zpet na lodku, ktera nas mela dovezt zpet na Arkadii.

Kdyz jsme dorazili do Pier 4, ktery byl na celou dobu rezervovan pro nase transportni lode, fronta lidi co chteli jet zpet byla celkem dlouha a my jsme vedeli, ze cesta bude trvat asi 45 minut. Meli jsme v planu se vecer vydat zpet do ulic a zacit objevovat mesto tak trochu po svem. Rozhodli jsme se tedy zustat na brehu a pokracovat dale. Presli jsme o 3 mola dale, kde byla stanice pro Star Ferry, coz je lodka, ktera spojuje Hong Kong Island a Kowloon. Jedna cesta je 2 HKD a je to prejezd asi 10 minut. Jelikoz stranu Hong Kong Islandu jsme jiz meli tak trochu prozkoumanou, rozhodli jsme se prejet lodi do casti Kowloon. Plne vybaveni Flexi mapou jsme si byli celkem jisti, ze se nemuzeme ztratit. Kdyz jsme na druhe strane, po odmitnuti nekolika prodejcu, kteri nabizeli velmi vyhodne Rolexky a pak tech co nam zase chteli usit obleky na miru, tak jsme si vydali pesky zkrs Kowloon Park Drive, kde jsme asi po 250 metrech objevili Kowloon Park, ktery byl velmi pekny a delil se na nekolik casti. V jedne casti byli stromy a fontana, v dalsi byli ruzne sochy, pak tam byla Cinska cast a pak zase jezirko s zivyma zelvickama a na konci bylo bludiste z zivych plotu. Tak jsme si to vsechno hezky prosli a prohledli a slunce zatim pomalu zapadalo. Dale jsme pokracovali po Nathan Road dale na sever. Nathan ulice byla lemovana barvamy a obchody a tak jsme se propletali mezi tim vsim. Cil nasi cesty byl asi 2 kilometry od pristavu na ulici Temple, kde mel byt nocni trh a my jsme si to chteli prohlednout. Kdyz jsem z Nathan ulice zasli do bocnich ulicek, tak jsme mohli videt, citit a zazit skutecny zivot mistnich lidi, videli jsme nescetne mnozstvi malych restauraci ci spise takovych rychlych obcerstveni a vsude bylo plno lidi, mozna to bylo i tim, ze byl patek vecer. Takze to opet byl celkem nepopsatelny zazitek.

Kolem sedme hodiny jsme konecne dorazili do Temple street, coz je ulice na ktere probiha nocni trh. Stanky uz se zacali pomalu otvirat a tak jsme nelenili a sli jsme se podivat, co to vlastne nabizeji a opet tu bylo vsechno mozne od “znackoveho” obleceni pres hodinky, ruznou elektroniku, mistni oblecky a suvenyry, kabelky, slunecni bryle, ruzne sperky a ozdoby, hracky, proste cokoliv. Prosli jsme celou Temple street a pak jsme se druhou stranou vraceli, kdyz jsme ale dosli tam, kde jsme zacali, najedou tam pokracovali dalsi stanky a tak jsme sli dal a objevovali jsme nove a nove veci. Nic moc jsme nenakoupili, Chris objevil hezkou kozenou brasnu, kterou nakonec usmlouval na 320 HKD a tu si i koupil, Jean si koupila za 160 HKD polarizovane slunecni bryle “Okley”, jsou to sice padelky ale vypadaji uplne stejne, takze o co go J a jeste jsme koupili par drobnosti. Asi kolem pul devate uz jsme stanku a nakupovani meli celkem plne zuby a rozhodli jsme se, ze najdeme nejake misto na mistni veceri. Netrvalo dlouho a objevili jsme Malajsko-Cinsko restauraci, kde jsme i zakotvili a dali jsou si veceri. Chris mel Kureci Kari a Trevor mel Kari z hovezich prsou – nikdy jsem teda asi nejedla hovezi prsa, zda se to vubec da jist – a Jean a ja jsme si dali Malajske Kure, co bylo uplne super, v takove pomerancove omacce s vajickem, parkem a hraskem. K tomu vsemu jsme meli cinske pivo a hezky jsme si tu mistni specialitu spolecne vychutnali. Restaurace to byla takova spise jak rychla jidelna, takze jsme tam byli take jedini turisti jinak sami mistni lide a to bylo to spravne, co melo atmosferu a co jsme si prali. Kdyz jsme asi o dve hodiny dele vysli ven, byl tam najednou zase Hong Kong plny svetel svetel a nocniho zivota a my ctyri totalne unaveni, ale nadseni a plni dojmu z toho celeho dlouheho dne. Byl cas se vydat zpet do pristavu a chytit Star Ferry, protoze posledni lod odjizdela ve 23:30, my jsme stihli tu co jela ve 23:10, opet jsme si museli koupit kazdy jeden zeton, kazdy za 2 HKD a hodit jej do turniketu, aby nas pustil dale na lod, kde jsme obsadili jednu z drevenych lavic a vsichni vypadali totalne znicene, ale i tak jsme jeste meli dost energie udelat par fotek z cesty. Pak jsme presedli na nas lodni tendr, tedy dalsi lod a cekala nas jeste 40 minutova cesta zpet na Arcadii, kam jsme konecne kolem pulnoci prijeli. Zcela vycerpani a plni pocitu, ze jsme z toho dne opravdu meli co nejvic,jsme jeste rychle museli udelat plan pro nas druhy den v Hong Kong, protoze tentokrat jsme meli v planu HK OYO – Hong Kong On Your Own – Hong Kong bez pruvodce. Chris, Jean ani Trevor nemeli zadny extra napad a hlavne chteli jit uz spat, tak jsme navrhla, at vyuzijeme toho, ze mame cely den,ale jeste se musime dostat na breh, takze at se sejdeme v 7:30 a vyrazime tenderem na breh v 7:45. Musim rict, ze nikdo si nemyslel v tu chvili, ze je to dobry napad, ale rozhodli se mi neodporovat a bylo dohodnuto. Dosli jsme do nasi kabiny a velmi rychle ulehli a sli spat, protoze nas cekalo asi jen 5 hodin spanku a vedeli jsme, ze budeme potrebovat sily na sobotni den.

26. unora 2011 – den 2 – Hong Kong OYO (On Your Own) nebo-li bez pruvodce – Ztraceny hlas – Lov za Laptopem

Pokracovani bude zitra,dneska uz jdeme spinkat, tak dobrou noc a sladke sny!

No comments:

Post a comment