Monday, 14 February 2011

14.unora 2011 - Svaty Valentyn – Orchid Restaurant

Po te co jsme v nedeli vypluli ze Sydney a Sail Away party tentokrat byla opravdu svela a lide tancili jako o zivot a Rob DJ vybiral same lepsi hity, sli jsme spat az v pondeli nad ranem. Dokonce po pulnoci jeste par dobre se bavicich lidi skoncilo v bazenu, coz byl naznak toho, ze se opravdu dobre bavi. My jsme nakonec sli spat az kolem 3.hodiny, protoze bylo velmi teplo a hezky se venku na decku 9 v baru Aquarius sedelo. A proto jsme take odpocivali ponekud dele nez obvykle.

V pondeli byl Svaty Valentyn a jak jsme si tak spali, tak se ozvalo zaklepani na dvere asi kolem desate hodiny. Chris rychle vstal a bezel ke dverim a ja jsem se jen sotva probudila a nejak jsem tomu obzvlast nevenovala pozornost. Po chvili mi Chris dal krasnou kytici z sesti cervenych ruzi a jeste bilych kvitku a kapradi. Nadherne vonela a bylo to moc mile prevapeni, proste je romantik a nezapomnel ani na mori. My si sice oba myslime, ze svaty Valentyn je trochu komercni zalezitost a ze by si lide lasku meli ukazovat cely rok, ale i tak to proste tak nejak lehce slavime. Ja jsem pro Chrise mela knizku ktera se jmenuje “Down Under” a popisuje cestovani po Australii a take prani, ktere jsem vlastnorucne vyrobila na hodinach papirovaho umeni. Pak jsme meli celkem poklidny den a spis jsme jen relaxovali a odpocivali po dvou dnech, co jsme stravili chozenim a cestovanim kolem Sydney.

Vecer jsme sli na veceri jen sami dva do restaurace na decku 10 do Orchideje, takze to bylo moc hezke. Rhea a Mary Rose byly dve cisnice, co zname z cafe Vivo, protoze tam delaji 4 hodiny pres den a pak se presovaji na vecer do Orchideje, tak ty se o nas starali. Jidlo tam bylo vynikajici a jak jsme rekla jiz drive je to urcita smesice nebo-li fuze Indicke-Cinska-Japonske a Indoneske kuchyne, takze jsme behem vecere uvazovali, k cemu co zname bychom to mohli prirovnat,ale na nic jsme poradne neprisli, takze jsme si to proste jen uzilali, nase kamaradky cisnice nam na konci vecere dali ruzi, coz od nich bylo moc hezke. Obe se porad usmivaji a proste kdyz je behem dne potkakate, tak hned mate jeste usmevavejsi den. Trochu je smutne to, ze Rhea pochazejici z Filipin, ma doma rocni holcicku, takze kdyz si na to vzpomenu, tak je to celkem smutne, ze je od ni tak daleko, ale asi je to styl zivota, ktery jim prijde normalni.

Jelikoz jsme vedeli, ze utery bude celkem narocne, tak jsme sli spat celkem brzy, abychom byli v plne sile na nasi dalsi zastavku v Australii, hlavni mesto statu Queensland – Brisbane.

No comments:

Post a comment