Ctvrtek pro nas zacal velmi brzy, protoze jsme meli naplanovany vylet, jednu z vyprav na kterou jsme se opravdu tesili a meli jsme celkem velka ocekavani. Sesli jsme se v Palladiu uz v 7:45 a jelikoz dnes Arcadia nejela do pristavu, ale byla zakotvena asi 5km od brehu - to se stava, kdyz pristav neni dostatecne hluboky a tedy neni prizpusoveny pro velke lode – tak ani my jsme nemeli v planu se na breh vydat. Nase cesta byla primo na mensi lod, nebo-li Katamaran, ktery pristal hned vedle Arcadie. Nalodili jsme se tedy primo z lode na lodku a vyrazili hloubeji do more. Cil nasi cesty byl nejvetsi stavba na svete vytvorena zivymi organismy – The Great Barrier Reef – Velky Barieruv Utes. Cesta na nasi lodi trvala temer dve hodiny, protoze cast utesu, tak jsme smerovali byla asi 75km od pevniny.
Pokud vas to zajima, tak zde je nekolik udaju o tomto utesu, protoze ja sama jsem tyto informace neznala a prijdou mi celkem fascinujici, takze bych se o ne rada podelila a mela je zaznamenane:
The Great Barrier Reef – Velky Batieruv Utes ( pokud nekdo vi, jak se to uplne spravne cesky jmenuje, prosim napiste mi to, diky) – nejvetsi utes na svete slozeny z 2900 jednotlivych utesu a 900 ostrovu rozkladajici se na uzemi pres 2600 kilometru podel brehu Australie. Je to nejvetsi stavba na svete, ktera postavena zivimy organismy a muze byt pozorovana z vesmiru. V roce 1981 byla zahrnuta pod ochranny pakt svetoveho bohatstvi a je chranena Great Barrier Reef Parkem, a to proto aby mohli byt limitovany a regulovany dopady zpusovene rybarenim a turismem. Koralove utesy rostou pouze ve vodach, ktere jsou mene nez 150 metru hluboke a vyzaduji slunecni paprsky, aby mohli existovat. I presto ze potrebuji slunce na druhou stranu nedokazou rust z vody ven. Koraly mohou rust do vysky 1-25 centimetru za rok a pouze 1-3 centimetry do sirky. Great Barrier Reef se vyznacuje ruznorodym zivotem a rovnez zahrnuje ohrozene druhy a druhy ktere ziji pouze v teto oblasti a jsou zavisle na koralovem systemu. Mimo jine se jedna o 30 druhu velryb, delfinu a zelv, kteri byli pouze spatreny na tomto utesu.
Asi kolem pul jedenacte jsme konecne dorazili k plovoucimu pontonu, kde nas katamaran zakotvil. Ponton byl postaven pred 25 lety a je to urcita zakladna na teto casti utesu, odkud navstevnici mohou objevovat tento uzasny podvodni svet. My jsme byli velmi nateseni, takze jsme se hned vydali vyzvenout si vybaveni pro nase snorchlovani, abychom si toho mohli uzit co nejvice. Jelikoz je momentalne obdobi zahavych meduz, vsichni jsme si museli obleknout takove neoprenove oblecky, ktere zahalovali temer cele telo. Byla to uzasna legrace pozorovat, jak se lide ruznych tvaru a velkosti pomalu ale jiste, premenuji v Teletabbiky. Ja jsem se stala Teletabikem ruzovym, Chris zlutym, Jean bilym a Trevor zase modrym, takze jsme byli krasne barevne rozsliseni. Oblecky meli i kapuce, aby ochranili oblicej a na nohy jsme si museli vzit ploutve. Plne vybaveni a pouceni o tom odkuk kam smeruji dnes proudy jsme se vrhli do more. Nezapomente, ze jsme 75km od brehu uprosted koraloveho more! Pomalu jsme se seznamili s mistnimi podminkami a zjistili, ze je dobre mit bryle na ocich celou dobu a snorchl take z pusy nevyndavat. Na utesy, ktery opravdu byl misty velmi melky, se tvorili vlny, ktere mne I Chrisovi strikly pekne do oci a opravdu neni moc snad otevrit oci po te, co je mate plne slane vody. Pak uz jsme si jen mohli uzivat lehke plavani po hladine a divat se na uzasne mnozstvi ryb vsech druhy, barev a velikosti a rozpoznavat rozmanite koraly. Podarilo se nam najit rybicku Nemo - Clawn fish - ktera se presne jako v tom filmu Hledani Nema, schovavala v koralu jmenem Anenomy, a byli jsme moc radi, ze jsme ji nasli! Utes je vlastne takovy ostrov, ktery nebyl dostatecne vyvrhnut na povrch, takze jak jsem uz rekla, cast byla opravdu velmi melka a behem dne se hloubka podle prilivu a odlivu take menila. Co vsak bylo uzasne, kdyz jste najednou z utesu vpluli na prevys, kde utes koncil. Najednou pod vami byla velika hloubka a jak Chris naproste bajecne rekl, je to asi nejblizsi pocit k letani, protoze vite, ze pod vami je obrovska hloubka a vy se jen tak pohupujete po hladine a jemne padlujete rukama a opravdu si pripadate jako vodni ptak! Celkove to byl skvely pocit letani a plavani v obrovske akvariu, kde nektere rybky jsou velmi zvedave a pripluji az temer k vam, ze se jich muzete skoro dotknout. Nektere jsou zase celkem velike, ze jsme celkem radi, ze zustavaji tam,kde jsou. Jedna byla opravdu obr ryba, az jsem ruku Chrise musela zmacnout, jak jsem se ji lekla. Zajimalo by mne taky, co si asi mysli ryby o nas, kdyz vidi teletabiky s legracnima ploutvema, brylema a trubickou jak se pohupuji po hladine a civi na ne, asi to musi byt celkem zajimave pribehy, co si mezi sebou o nas vypravuji.
Opet jsme byli opravdu nadseni z celeho dne, jen jsme chteli zustat jeste o malinko dele, kdyby to slo. Ponton ma dokonce dva pokoje, takze tam muzete stravit noc a divat se na zapad slunce a pak naprosto nerusene pozorovat hvezdy, takze to je neco, co bychom urcite chteli jednou zazit. Jak uz se rekla drive tento utes je 2500 km dlouhy, takze ma mnoho useku, kam se muzete podivat. Jen doufam, ze opravdu budou vsichni navstevnici davat dobry pozor, aby tato podvodni krasa zustala zachovana jeste pro mnoho generaci. Pokud je clovek na vychodnim pobrezi Australie, tak Great Barrier Reef, je urcite jedna z kras, ktera rozhodne stoji za navstevu, takze nevahejte a aspon jednou za zivot se tam jedte podivat, protoze my se tam take chceme jednou vratit a pozorovat rybky a hvezdy.
Jak to tak uz byva asi po 3 hodinach byl uz cas se vydat zpet k nasi lodi. Cesta na katamaranu zpet byla celkem houpava a take nas zastihly asi dve tropicke sprsky, takze jsme si uzivali prijemneho osvezeni a take pozorovali ostruvky, ktere jsme cestou mijeli. Kdyz jsme se vratili na Arcadii, chteli jsme se osvezit v bazenu a tak jsme ani nesli do nasi kajuty, ale vyrazili jsme hned do bazenu Aquarius, kde uz take hral Rob DJ a slunce pomalu zapadalo. Bazen prijemne ozvezil nase vysolena tela a koktejl dne zase prijemne osvezil. S par lidmi, co jsme potkali jsme si vymenily zazitky z celeho dne a pozorovali krasny zapad slunce, ktery jsme samozrejme nezapomneli vyfotit.
Fotek i vzpominek je na tento den hodne a doufam, ze se mi ho podarilo vam alespon trochu priblizit a popsat ve vsech barvach, krasach a vunich.
No comments:
Post a Comment